Slavný skladatel a hitmaker byl celý život obklopen smrtí, dvakrát jí sám unikl jen o vlásek. Proč nakonec odešel dobrovolně a jaký vlastně byl? Tajnosti slavných

Foto: archiv

Popisek: Předčasný odchod hudebního génia Karla Svobody nás přopravil o spoustu krásné muziky. Letos před Vánoci by oslavil 76. narozeniny.

Tragický konec slavného skladatele a hitmakera plnil v roce 2007 dlouhé týdny titulní strany bulvárních deníků. Zdálo se, že není nic, co by média při té příležitosti neprobrala. Co všechno ještě nevíte o Karlu Svobodovi, který by těsně před svátky oslavil 76. narozeniny?

Studium medicíny by z něj možná udělalo dobrého zubaře, dal ale přednost hudbě. Pro řadu českých hvězd složil nesmrtelné hity, s nimiž vítězily na festivalech i u domácího publika. Jako jeden z mála se prosadil i v zahraničí a v 90. letech vložil svůj talent do služeb muzikálu. Precizní, pedantický, autor neopakovatelných melodií, které doprovázely televizní seriály a filmové pohádky, milovník obrazů a rychlých aut. Několikrát jej v soukromí zasáhla smrt nejbližších. Sám zvolil dobrovolný odchod ze života, který dodnes vyvolává řadu otázek.

Po narození Jakuba se zdálo vše na dobré cestě. Přesto Svoboda stále častěji podléhal těžkým depresím.

Nejkrásnější vánoční dárek

Právě tím se stal v roce 1938 pro své rodiče malý Karel, protože se narodil 19. prosince 1938 v Praze, takže se s ním maminka sotva stačila vrátit na svátky z porodnice domů. Na dalšího syna Jiřího, který byl skladatelem filmové hudby a tvořil především pro snímky a inscenace režiséra Zdeňka Zelenky, si rodiče museli počkat ještě dalších sedm let. Karel hrál již o dětství na klavír, po maturitě na zdravotní škole, obor zubní laborant, začal studovat stomatologii na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, už tehdy ho ale pevně zajala do své náruče hudba.

Na fakultě nejprve začal hrát s Dixielandem mediků, poté se přeorientoval na moderní jazz v HB kvintetu. Když studia přerušil, nastoupil do svého prvního angažmá v Tanečním orchestru kavárny Vltava. Na profesionální hudební pole vstoupil jako klavírista, ale protože měl i autorské ambice, na podzim roku 1963 se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Mefisto, nejučesanější a nejméně rebelské beatové formace v dějinách.

Raketovému startu kariéry přála doba

V roce 1965 získal Karel Svoboda jako hudebník angažmá v Divadle Rokoko, kde se brzy začal prosazovat jako invenční skladatel. V témže roce vyšla i první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Po dvojici úspěšných instrumentálních skladeb Návrat Gemini a Start Gemini s vlastními klavírními sóly, které byly v roce 1966 vydány i v tehdejším západním Německu, následovaly vzápětí i první písňové hity Stín katedrál a Tenhle bílej měsíc.

Mohl být možná dobrým zubařem, jako muzikant však byl geniální

Jeho autorských kvalit si začali pomalu všímat i v zahraničí, čemuž notně napomohlo uvolnění atmosféry v tehdejším Československu, a tak mohl bez problémů účinkovat s Mefistem i v západním Německu a počátkem roku 1967 dokonce v televizní show Europarty v Paříži. Po jasném úspěchu další písně Depeše, kterou zpívala Marta Kubišová, odjel na Mezinárodní festival populární hudby do brazilského Rio de Janeira, kde Helena Vondráčková soutěžila s jeho písní Vzdálený hlas, což pak podnítilo Karla Gotta, aby ho požádal o napsání písně pro další ročník této soutěže.

Fenomén Lady karneval

Plán vyšel na sto procent. Díky Svobodovi odjel v roce 1968 Gott do Ria s písní Lady Karneval, která je dodnes považována za Svobodův nejproslulejší song. Úspěch to byl fenomenální a hit převzali do svého repertoáru interpreti v Brazílii, Francii, Maďarsku, Německu či Švédsku. Jako jeden z mála tak Karel Svoboda překročil již na počátku své kariéry hranice země a dočkal se mezinárodního úspěchu.

Karel Gott ho požádal o hit do Ria a zrodil se obrovský mezinárodní úspěch

Časem se vypracoval v nejúspěšnějšího skladatele naší populární hudby, jeho kreativní melodie se vyznačovaly geniálně jednoduchými hudebními motivy a silnými refrény. Nelze sice popřít, že jeho tvorba občas sklouzávala k stereotypu a jeho skladby byly snadno k poznání, až do 90. let si ale udržoval vysoký standard a dokázal držet krok s požadavky na moderní hudbu.

Duchovní otec mnoha hvězd

Od konce 60. let se soustředil mimo jiné také na uvádění mladých začínajících zpěváků, jako byla Hana Zagorová, Jiří Korn či Jana Kratochvílová. V 80. letech výrazně přispěl k úspěchu Petry Janů, skládal pro Ivetu Bartošovou a Dalibora Jandu. Marcela Holanová založila svou popularitu v 80. letech na jeho duetech s Karlem Gottem. Tvořil pro Evu Pilarovou, Milana Drobného, Waldemara Matušku, Jitku Zelenkovou, Naďu Urbánkovou nebo italskou zpěvačku Annu Rusticano, v 90. letech napomohl dočasné popularitě do té doby prakticky neznámého operního pěvce Daniela Hůlky a v poslední době zpíval jeho písně Petr Kolář.

Od konce 60. let se soustředil také na uvádění mladých začínajících zpěváků

Prakticky žádná výběrová kompilace se neobejde bez melodií Karla Svobody, což z něj činí komerčně nejúspěšnějšího skladatele naší populární hudby. V 90. letech omezil skládání pro sólové zpěváky a zpočátku se věnoval soukromému podnikání. Později se soustředil na tvorbu muzikálů a také v tomto směru byl úspěšný, jeho muzikály Dracula, Monte Christo a Golem dosáhly stovek repríz. Díky muzikálům začali jeho písně zpívat také Lucie Bílá či Leona Machálková. Sporadicky skládal také scénickou hudbu pro divadelní představení, a to nejen u nás, ale také v zahraničí.

První velká tragédie

Svobodův život jakoby ovládla paní Smrt. Poprvé zaúřadovala velmi tvrdě v roce 1993, když zemřela na rakovinu jeho první žena Hana, přezdívaná Šiška. Jako manželé spolu žili od roku 1969 a měli spolu dceru Janu, provdanou Wallace, a syna Petra. Karel sice nikdy nebyl příkladně věrný manžel, přesto ho její smrt v pouhých šestačtyřiceti letech doslova zdrtila. Krátce poté, co ovdověl, mu ale osud přihrál do blízkosti dívku, jejímuž obdivu nedokázal odolat – o třicet čtyři let mladší Václavu Horovou, která začala pracovat pro jeho firmu jako asistentka.

První žena Hana, přezdívaná Šiška, byla krásná, inteligentní, vtipná,
plná energie a Karlovi přátelé ji zbožňovali

Okatá mladá holka, tenkrát právě s rovnátky v puse, byla ze Svobodovy osobnosti úplně hotová a bláznivě se do něj zamilovala. Vzhlížela k němu jako k oltáři a populární skladatel, psychicky vyčerpaný smrtí životní družky, nedokázal tak obrovskému přívalu citů odolat. Jednoduchá civilní svatba se konala v roce 1995 a o rok později se jim narodila dcera Klárka. Vytoužené rodinné štěstí však vydrželo sotva dva roky. Pak Klárka onemocněla leukémií a po dalších dvou letech boj o život prohrála.

Všechno bylo jinak

Skladatelova druhá žena měla velmi ztíženou pozici. Její předchůdkyni totiž jeho přátelé a známí milovali, protože byla krásná, inteligentní, vtipná a plná energie, a oplakávali ji. A tak není divu, že společnost kolem Karla Svobody Vendulu v podstatě nikdy nepřijala. Jedním z důvodů bylo i její přímé a jadrné vystupování. „Se smíchem a pohrdáním dokázala urazit jeho i ostatní. Karel byl vzdělaný člověk a estét. Když však někam přišla Vendula, tak často formálně – ať už oblečením, nebo chováním – neladila ani s událostí ani se společností. Poslední typickou situací byla její minisukně na pohřbu,“ prohlásila po letech manželka Svobodova nejlepšího přítele Michala Bufka.

Mladičkou Vendulu Svobodova společnost nikdy nepřijala

Zpočátku její přímost Svobodovi imponovala, později se však za svou ženu často styděl a cítil se s ní ve společnosti nesvůj. Po Klárčině smrti se dostalo manželství do velké krize. Tragická událost zasáhla oba rodiče velkou silou a v domě v Jevanech vládla ponurá, až nepřátelská atmosféra. Jedním z důvodů bylo údajně i to, že Karel chtěl nemocné dceři zaplatit velmi drahou léčbu v USA, ale Vendula tam odmítla jet. Skladatel požádal o rozvod, po čase ale byla krize zažehnána a žádost o rozvod stažena. Po narození syna Jakuba v roce 2005 se zdálo vše v pořádku a jen málokdo věděl, že Svoboda stále častěji bojuje s těžkými depresemi.

Prokletý život, v němž úřadovala ve velkém paní Smrt?

Svobodův jevanský dům, v němž zemřely jeho první žena i malá dcerka, jako by si vzala na mušku paní Smrt. O původně secesním sídle, které Karel nechal přestavět na luxusní rodinnou vilu, se říká, že je zřejmě prokletým místem, plným negativních energií. Celou jeho historií se totiž táhnou tragédie a předčasná úmrtí. Na rakovinu zemřela jeho původní majitelka, spisovatelka Gabriela Preissová, i další z majitelů, psychiatr Vladimír Vondráček, který o domě mluvil jako o místu, kde neexistuje předmět, kromě doutníků zatavených v plechu, který by nezplesnivěl. Stejnou zákeřnou nemocí onemocněla i Klárčina chůva Pavlína Boušková. Ve vile zemřely i skladatelova matka a tchyně. Nedaleko podlehla rakovině i první manželka Petra Jandy a chvíli poté, co se do Jevan nastěhoval, onemocněl a nakonec i zemřel na rakovinu dokumentarista Jan Špáta.

Dcera Klárka onemocněla ve dvou letech leukémií, které o dva roky později podlehla

Velkou ránu zasadila Svobodovi i smrt bratra Jiřího, kterého zabil v 59 letech těžký diabetes. V přímém ohrožení života se dvakrát ocitl také on sám. Poprvé v roce 2002, kdy se spolupracovníkem Jiřím Paulů havaroval cestou do Mnichova. V nevlídném deštivém počasí dostal na kopci před Berounem jeho vůz smyk a skončil na střeše v zatopeném příkopu. Oba se málem utopili, z auta je vytáhli na poslední chvíli hasiči. Podruhé ho o život málem připravila vlna tsunami, která zastihla rodinu na dovolené na Maledivách. Vendula tehdy byla v pátém měsíci těhotenství.

Zabíjely deprese, nebo to byla vražda?

Koncem roku 2006 Svoboda výrazně pohubl a byl zasmušilý. Spekulace o možné rakovině však důrazně vyvracel. I po svátcích byl dál bez nálady, neměl na nic chuť, do telefonu působil otráveně. Přátelé to přičítali tomu, že se mu nedařilo navázat na lehkost, s níž dříve psal hity. Zřejmě ale znovu začaly naplno ‚úřadovat‘ deprese. V neděli 28. ledna 2007 byl Karel Svoboda nalezen zastřelený před garáží v Jevanech.

O Svobodově domě v Jevanech se říká, že je prokletý

O dva dny později policie potvrdila, že šlo o sebevraždu, a Vendula prozradila, že se léčil, ale jen chvíli, a pak léky přestal brát. Řada lidí je ale dodnes přesvědčena, že se stal obětí šílence nebo mafie, s níž odmítl jednat. Dopis na rozloučenou se nenašel, navíc byl Karel Svoboda oblečen jen podomácku, což neodpovídalo jeho až puntičkářské povaze. Jestli na tom opravdu něco je, to se už zřejmě nikdy nedozvíme.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská