Neví, co je tréma před kamerou. Zato večeře s rodinou je pro něj peklo. VIP novinky

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako ostatní fota v galerii, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Filip František Červenka v minisérii Studna

FOTOGALERIE: Filip František Červenka patří k nejmladší generaci našich herců, je mu teprve čtyřiadvacet let. Už není kluk, ještě není chlap. Přesto si nyní zahrál obtížnou roli, v níž musel dojít až do věku plné dospělosti. Slávek Jelínek v seriálu Studna dal mladému herci ochutnat, co je to skutečně dramatická role.

Dívky a chlapci toužící po herectví si zkoušejí, co dokážou v různých dramatických kroužcích, recitují, chodí na castingy. Filip František Červenka hercem být nechtěl. Chtěl hrát na kytaru a hlásil se na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Jenže neuspěl. Tak přišel jiný nápad, ke kterému ho inspiroval kamarád. Zkusí to na hudebně-dramatické oddělení Pražské konzervatoře. Bez valných zkušeností, po pár přípravných lekcích, které absolvoval s oním kamarádem, byl hned v prvním kole přijat. Pedagogové v patnáctiletém, trochu zakřiknutém klukovi objevili něco, o čem sám mnoho nevěděl. Nejen talent, ale i schopnost koncentrace na práci, ochotu učit se. On je takový soustředěný kluk pro pedagogy z konzervatoře mezi rozjívenými, po slávě toužícími puberťáky docela mimořádný úkaz, a tak mu dali šanci. 

Herectví propadl hned po příchodu na školu

V rozhovoru v Dobrém ránu v České televizi se Filip František Červenka přiznal, že si ze začátku i trochu vymýšlel, že chodil do dramatického kroužku, protože mu přišlo hloupé, že nic takového za sebou nemá. Vlastně ani nevěděl, že se hlásí na tak prestižní školu. Jak moc udělal dobře, ale odhalil hned první dny. „V přípravném kurzu jsem se naučil monolog na přijímačky, nějaké básničky a už tam mě to začalo bavit. Najednou pak na škole toho bylo ještě mnohem víc, pak přišly castingy a já se ničemu nebránil,“ vypráví, jak plul na vlně objevování svých hereckých možností a jak moc tomu pomohlo i to, že ve třídě měli výborný kolektiv, který od začátku radostně spolupracoval. Podporu měli všichni i od třídní učitelky, která všechny kluky přihlásila na casting do seriálu MOST! Všichni si ho vyzkoušeli, Filip vyhrál a stal se Tondou, praštěným synem neméně excentrického otce Luďana. 

Rád naslouchá starším kolegům

MOST! mu přinesl nejen nečekanou slávu, ale také přátelství s Martinem Hofmannem. Podobně tomu tak bylo, když si zahrál v dalším velmi populárním seriálu Osada, kde hrál s Igorem Barešem. „Vždycky, když se někde sejde takový kolektiv a natáčení trvá dlouho, seznamujete se s lidmi blíž. Rád dnes chodím za oběma pány občas do divadla, posedíme, popovídáme o tom, jak jde život,“ líčí v Dobrém ránu mladý herec. Nevysvětluje, jaké rady pro jeho práci mu starší kolegové dali, nic takového si ani nevybavuje. Pro něj jsou důležitá ta setkání, protože mimo jiné rád poslouchá jejich vzpomínky, historky. Zkrátka nasává zkušenosti starších, dalo by se říct. 

Štěstí patři k profesi, důležité je, jak jste zapsaný

Před kamerou netrpí trémou. Říká o sobě, že míval problémy mluvit před více lidmi, ale zvykl si. Navíc toto je práce, kde se všichni zúčastnění věnují jednomu úkolu. Nejde o život, jde o práci. „V takových chvílích netrpím trémou, prostě odvedu svou práci. Horší je pro mě komunikovat třeba s rodiči u večeře,“ přiznává, že je spíš introvert, ale herectví ho prostě baví. Po MOSTu přišly další nabídky, v posledních letech se objevuje na televizní obrazovce často – Osada, Na vlnách Jadranu, Lež na pláži, ZOO Nové začátky a konečně Studna. Role často vycházejí z jeho přirozeného naturelu, hraje spolu s dalšími mladými kolegy a kolegyněmi trochu zakřiknutého, introvertního intelektuála. Jindy ale přijde velký úkol, na který se vždycky chvíli čeká.

Jemu ale chodí nabídky tak nějak pořád. „Je to samozřejmě trochu o štěstí. K herectví patří talent, pokora, píle, ale i trocha toho štěstí,“ přiznává Filip. „Když mě někdo chce obsadit, má samozřejmě také možnost se na mě zeptat. Mého profesora, lidí, se kterými jsem pracoval. Myslím, že důležité je chovat se slušně, snažit se vycházet s lidmi dobře,“ dodává a zdůrazňuje, že takové reference mu určitě pomohly k dalším příležitostem, třeba i k tomu, že si mohl zahrát na scéně Národního divadla v představení Hordubal. Sbírá zkušenosti a zdá se, že bude zrát v herce, jaký se neztratí. Role v seriálu Studna ho rozhodně posunula dál. 

Studna se mu zadřela pod kůži

Pro roli Slávka Jelínka, syna vraha z Vonokos, musel Filip František Červenka nejen zhubnout sedm kilo, ale také se naučit chodit o berli a kulhat. To poslední zvládl nakonec natolik, že se toho dlouho po skončení natáčení nemohl zbavit. „Donedávna se mi stávalo, že za mnou chodili kamarádi a ptali se, proč pořád tak kulhám,“ prozradil herec v rozhovoru pro Blesk. „Vůbec jsem si to neuvědomil. Člověk tu nohu fakt podvědomě zeslabí,“ vysvětlil herec s tím, že kulhání trvalo ještě přibližně měsíc po natáčení. „Naštěstí jsem se toho zbavil a už nekulhám,“ oddechl si.

To ale samozřejmě nebylo jediné, co bylo na roli náročné. Natáčení pro něj bylo mimořádně fyzicky i psychicky náročné. „Musel jsem padat do studny, přeřezat si žíly a měl jsem taky hodně scén na výdrž, což pro mě bylo obzvlášť těžké. Třeba útěky v lese, kdy sice máte na sobě termoprádlo, ale stejně je vám zima, protože tyhle scény se točily na jaře a já byl v ponožkách,“ vzpomíná herec v rozhovoru pro iDnes. Vrcholná scéna, kdy spolu s Davidem Švehlíkem v mrazivém dni padal do studny, se naštěstí točila jako první, oba herci tedy věděli, že to nejhorší mají za sebou. Tragický příběh rodiny, který se režisérka Tereza Kopáčová snažila zmapovat od jeho počátků až po hrůzný závěr, byl ovšem pro herce náročný i psychicky. Filip František Červenka s trochou nadsázky přiznává, že tenhle manželský příběh je jedním z důvodů, proč se nechce ženit.

„I když s někým žijete delší dobu, nemůžete mu vidět do hlavy a pořádně ho poznat. Vždycky se může projevit naprosto nečekaně. Proto když mi nějaký pár říká, že spolu chodí už rok, klape jim to a chtějí vedle sebe strávit zbytek života, uvnitř se směju. Protože dobře někoho poznat, a právě o tom Studna vypráví, může trvat klidně deset, dvacet let,“ říká Červenka. A rovnou dodává, že nemá v plánu se jednou oženit. „U svojí generace vnímám, že manželství nepovažujeme za nutnost. Člověk vidí hodně příkladů, kdy to těm lidem neprospělo. Myslím si, že láska a rodina se dá udržet i bez oficiálních papírů,“ dodává v iDnes. Přitom doma má opačný případ. Jeho rodičům úředně zpečetěný vztah vydržel. „Ano, až si maminka přečte, jaký mám názor na manželství, bude doma sekec,“ usmívá se herec. Zatím ovšem jenom teoretizuje, protože přítelkyni momentálně nemá.

Střídá herectví a kapelu

Zato má od roku 2017 kapelu Saving George, původně metalovou, dnes už víc poprockovou. Kytary se tedy nevzdal, od roku 2020 hraje kapela ve stálém složení, Filip také zpívá. Koncerty jsou pro něj prý skoro náročnější než herecká práce. Protože ani tam nemůže být úplně sám za sebe a musí svou „rolí“ dostat publikum do varu. Skrýt se za kytaru je ale těžší, než se skrýt za převlek v roli v divadle nebo před kamerou. Velké divadelní role se zatím Filip František Červenka nedočkal, ale hraje v několika představeních v Městských divadlech pražských a v Divadle v Celetné. Vyzkoušel si i onu Mekku všech divadelníků – Národní divadlo. Nyní je hodně vytížen natáčením ZOO Nových začátků, ale nějaká další zajímavější role na něj jistě už někde čeká. 

Jaké hříšné menu uvaří svým hostům Petra Hřebíčková a Vojta Kotek?

Režisér Andy Fehu v těchto dnech natáčí novou česko-slovenskou komedii Když se zhasne. Hlavní hrdinka Nina (Petra Hřebíčková) je ambiciózní šéfkuchařka, která se ocitá ve vztahové krizi se svým manželem Richardem (Tomáš Maštalír), gynekologem. Rozvod jim komplikuje bizarní smlouva, kterou kdysi sepsali pod rouškou noci a alkoholového opojení na ubrousek – ten, kdo zaviní konec manželství, nezíská ze společného majetku ani korunu. Richard proto zosnuje plán: požádá svého nejlepšího kamaráda Čendu (Martin Pechlát), aby Ninu během slavnostního otevření její nové restaurace „7 hříchů“ svedl. Natřít se to ale svému muži rozhodne i Nina… A nejen jemu, taky všem hostům, pro které se svým zástupcem Mirkem (Vojtěch Kotek) připraví hříšné menu, kterému lze jen stěží odolat. Kdo komu nakonec podlehne a jak večer plný komických situací i zakázaného ovoce dopadne, se diváci dozvědí v kinech od 5. února 2026. 

Místo čarodějnického ohně trochu jazzu

Poslední dubnový večer se nepojí jen s hranicemi pro pálení čarodějnic, ale posledních několik let také s oslavou Mezinárodního dne jazzu na Karlově náměstí, kde se už tradičně odehraje jarní edice uznávaného festivalu Mladí ladí jazz. Organizátoři letos pozvali z Neapole skladatele a klavíristu Bassoliniho, z domácích hudebníků vystoupí oblíbený zpěvák s hravým repertoárem 7krát3 live band, a dále projekt Undo Redo Michala Šupáka, Jakuba Tenglera a Antonína Dlapy s příchutí elektroniky. Koncerty jsou veřejnosti přístupné zdarma, festival je však možné podpořit nákupem dobrovolného vstupného. 

Televizní inspirace na výlety za sochami v plenéru

Červený kabriolet, hudebník Robert Nebřenský a česká krajina jako galerie plná originálních sochařských děl. Tak by se dala charakterizovat nová dokumentární série, v níž se diváci seznámí s dílem šesti významných českých sochařů. Oblíbený herec, moderátor a hudebník Robert Nebřenský se starým kabrioletem Škoda Felicia vydává za nejatraktivnějšími objekty současného českého sochařství ve veřejném prostoru. S Jaroslavem Rónou se podívá na Ještěd, na Klenovou nebo do Chebu, s Kurtem Gebauerem se projdou po Opavě, Mikulově, Hořicích nebo Hradci nad Moravicí, s Davidem Černým za sochami dokonce vzlétnou vrtulníkem a divákům třeba ukážou, kde se dnes nalézá jeho růžový tank. Kromě zmíněné trojice seriál představí také dílo Radomíra Dvořáka, Pauliny Skavové a Radima Hankeho. Seriál Krajinou soch začal ve středu 19. února na ČT art. 

Zdroj: ČT, iDnes, Blesk, Extra, i-divadlo, Bandzone, Nova, Prima, CSFD, Bontonfilm, mladiladijazz.cz, ČT art

Vložil: Ela Nováková