Právě podle něj kdysi Lada namaloval Švejka. Předčasná smrt milovaného recesisty je zahalena tajemstvím. Tajnosti slavných
22.03.2021
Foto: Gloria film
Popisek: Hvězda éry němého filmu Karel Noll jako Haškův Josef Švejk, s nímž byli pak všichni jeho následovníci nemilosrdně srovnáváni
FOTO Nejslavnější a nejpřekládanější český román právě slaví stovku a o pouhých pět let později vstoupil jeho hrdina Josef Švejk poprvé i na filmové plátno. Kam se ale poděl jeho představitel?
Zatímco jeho tvář zná díky malíři Josefu Ladovi celý svět, protože právě podle něj se kdysi zrodila podoba typicky české literární postavy, jméno si dnes vybaví už jen málokdo. Ztělesnění ideálu lidové podnikavosti a chytrosti, kterému není nikdy nic svaté a s vynalézavostí sobě vlastní se snaží za každou cenu přežít, se zrodilo v hlavě svého duchovního otce Jaroslava Haška právě před sto lety. Humor, satira, karikatura, prapodivné svérázné figurky i těžko uvěřitelné situace, zpodobňující žalostné poměry v postupně se rozkládajícím rakousko-uherském mocnářství, to je čtyřdílný román Osudy dobrého vojáka Švejka. Ztělesnit hlavního hrdinu vyžadovalo pořádnou dávku hereckého kumštu i mimořádný smysl pro humor, a obojího měl Karel Noll opravdu na rozdávání. Se Švejkem začínal na jevišti, pak s ním přesídlil před kameru a jeho obraz filmového Švejka nadšeně schválil i samotný Hašek.
Josef Švejk se svou posluhovačkou paní Müllerovou (Antonie Nedošinská) ve filmu z roku 1926 Dobrý voják Švejk; foto Gloria film
Propadlík na útěku
Narodil se 4. listopadu 1880 v Německém (později Havlíčkově) Brodě do středostavovské rodiny. Jeho otec Václav měl na náměstí pekařství a jediného syna prý držel hodně zkrátka. Chtěl z něj mít obchodníka nebo alespoň následníka svého řemesla, protože ani od jedné ze čtyř dcer nic takového nemohl očekávat. Karel byl nejmladší, takže ho všechny sestry mimořádně hýčkaly a rozmazlovaly, snadné to s ním ale nebylo, protože mu škola ani trochu nevoněla. Už v útlém dětství ho okouzlilo divadlo, takže začal chodit aspoň do školního divadelního kroužku, tenhle koníček ale doma nešel nikomu ani trošku pod nos. Jeho život se od základu změnil ze dne na den, poté co propadl u maturitní zkoušky, říkalo se, že dokonce úmyslně. Ráno pak vstal, sbalil si svých pět švestek a doma po něm zůstal jenom dopis na rozloučenou.
Excelentní Kecal
Směr měl jasně dán, zamířil přímo do Ústí nad Orlicí ke Košnerově divadelní společnosti. Doma ho kvůli tomu všichni zavrhli a stal se až do své předčasné smrti černou ovcí rodiny. Pod vedením mimořádně skromného a pečlivého principála Jana Košnera posbíral první herecké zkušenosti a postupně se naučil tolik, že se mohl začít ucházet o angažmá v kamenném divadle. První získal v Plzni, současně ale také hostoval v Brně a ve Vídni. V roce 1909 se oženil v plzeňském kostele sv. Bartoloměje s půvabnou kolegyní, o devět let mladší Alžbětou Annou Jeníkovou. Společně pak odešli do Prahy, kde Karel zpočátku působil především na kabaretních scénách Bum, Rokoko, Apollo či Revoluční scéna, díky důkladné divadelní průpravě ale brzy dokázal mistrně zahrát role nejen komické, ale také charakterní. K jeho excelentním výkonům patřil Kecal ve filmu Prodaná nevěsta, který ale jinak sklidil doslova zdrcující kritiku. Oba manželé prošli i Švandovým divadlem, a pak zakotvili v roce 1925 natrvalo v Divadle Vlasty Buriana.
Kecal (vpravo) v komedii scenáristy a režiséra Oldřicha Kmínka z roku 1922 Prodaná nevěsta. Libreto Karla Sabiny k slavné opeře Bedřicha Smetany Kmínek rozšířil o výlet vesničanů do Prahy, při kterém se ztracená Mařenka seznámí s Jeníkem, a film vyvolal rozhořčené protesty proti povrchnímu zneužití klasického díla; foto Národní filmový archiv
Haškovo požehnání
Právě na Revoluční scéně Karel poprvé oblékl uniformu c.k. armády a zazářil na jevišti coby Josef Švejk jen krátce poté, co Haškův slavný román vyšel poprvé tiskem. Karlova malá zavalitá postava, kulatý obličej s bambulí místo nosu a bystrá očka se staly předobrazem i pro malíře Josefa Ladu, jenž literárnímu hrdinovi vtiskl podobu, kterou zná celý svět. A jeho typický slangový projev, kterým navazoval na herectví lidového, už téměř zapomenutého komika Jindřicha Mošny, diváky doslova bral za srdce. S Košnerovou kočovnou společností hrál Švejka i v rodném Brodě ve dnech 1. až 3. srpna 1922 před vyprodaným a doslova burácejícím hledištěm. Představení Dobrý voják Švejk dal výhradní požehnání sám autor Jaroslav Hašek, který se také na ně přijel z nedaleké Lipnice nad Sázavou podívat, a poté svěřil v dopise roli v první filmové podobě své knihy jen a pouze Karlu Nollovi.
Prostě nejlepší
Před kamerou Karel debutoval v éře němého filmu, v roce 1920 ztvárnil básníka Vladana v dramatu Václava Bínovce Plameny života. Do branže naskočil v době, kdy se filmy rodily během velmi krátké doby, takže už v následujícím roce jich stihl hned šest a o další příležitosti rozhodně neměl nouzi. A pak přišla v roce 1926 životní, v níž byl prostě nejlepší. Tak o Švejkovi v Karlově podání mluvila kritika, škoda jen, že si ho mohl zahrát pouze v němém filmu. Haškova románu se chopil scenárista Václav Wasserman a režie zkušený filmař Karel Lamač, který právě založil vlastní filmové studio Kavalírka, a krátce poté se zapsal do dějin naší kinematografie jako režisér prvního českého kompletně ozvučeného filmu. Díky nim se zrodil první filmový Dobrý voják Švejk, v němž se setkala s Karlem před kamerou i jeho žena Alžběta neboli Ella Nollová, která si tak odbyla svůj filmový debut coby služka se psem.
Jako vysloužilý voják Vondra v dramatu Přemysla Pražského Batalion. Natočeno bylo v roce 1927 podle stejnojmenného románu a divadelní hry Josefa Haise-Týneckého a hlavní roli svěřil autor zbožňovanému písničkáři Karlu Hašlerovi. Film byl tak úspěšný, že se dočkal i uvedení s hudebním doprovodem v pařížském Louvre; foto Julius Schmitt
Jak dokončit legendu
Mimořádný úspěch popohnal Wassermana a Lamače k vyššímu tempu, takže se diváci ještě v roce 1926 dočkali pokračování Švejk na frontě. Z prvního filmu se ale dochovaly jen útržky a druhý je bohužel považován za zcela ztracený. Obratem se tématu chopil režisér Svatopluk Innemann a natočil film Švejk v ruském zajetí podle pokračování Haškova románu. Scenáristou byl Karel Vaněk, který se po Haškově smrti pokusil dokončit IV. díl Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Jeho dokončení bylo poté vydáno pod totožným názvem jako Haškův román. O rok později se Vaňkovo pokračování stalo literární předlohou pro scenáristu Eduarda Šimáčka a režiséra Gustava Machatého a zrodil se Švejk v civilu, oba projekty už ale jen těžily z úspěchu předchozích Lamačových filmů a popularity Karla Nolla. Zájem o Haškovo dílo ale mezitím neustále narůstal, čehož využil v roce 1930 režisér Martin Frič a z prvních tří filmů vytvořil sestřih, nazvaný Osudy dobrého vojáka Švejka. Jeho hlavní představitel se ho už ale nedočkal.
Oblíbený recesista
Celkem Karel Noll natočil 27 filmů, mezitím ale dál působil v divadle. Především jako skvělý komik, který vynikal výřečností a pozorovacím talentem a navzdory zavalité postavě překvapivě i mimořádnou mrštností. Jen občas, zato s větším úspěchem, skvěle ztvárňoval i charakterní postavy. Diváci milovali jeho jednoduchý, ležérní, ucelený a klidný styl. Velký recesista, který nikdy nepokazil žádnou legraci, rád předváděl své scénky i po představení štamgastům ve svém oblíbeném hostinci, a aby jim dodal šmrnc, leckdy se prý ani neodlíčil. Naposledy stanul před kamerou v roce 1928 jako spiritista v detektivní komedii Miroslava J. Krňanského Modrý démant, stihl ale natočit jen scény, odehrávající se v kabaretu Alhambra, v baru Pigalle a v hotelu Steiner na Starém Městě. Dne 29. února 1928 ale náhle zemřel, takže film nebyl nikdy dokončen. Příčina jeho předčasné smrti v necelých 48 letech není známa a nedochoval se ani úmrtní list. Jeho manželka Ella Nollová, která se pak hravě přizpůsobila zvukovému filmu a zahrála si ve více než stovce filmů, ho přežila o 31 let a nikdy se už nevdala.
Vložil: Adina Janovská