Marie Terezie se vším, co k ní patří. ČT snad objevila ´zázračný´ recept
01.01.2018
Foto: ČT
Popisek: Marie Terezie
FOTOGALERIE Česká televize snad konečně, hodinu po dvanácté pochopila, kudy vede cesta, je to koprodukce. Jinak řečeno, na natočení nejen výpravného filmu je třeba se finančně spojit a sehnat dost peněz, aby nevznikaly zmetky typu ´fakt český film, historická školní látka, kostýmy - barrandovský fundus, odbytý scénář, pološpatný režisér, děsivé dialogy, které nejdou i dobrým hercům do pusy, takže v zoufalství přehrávají, málo času na vše, výsledek naprosto k ničemu´. Takový byl třeba středověk Karla IV. v podání České televize – Hlas pro římského krále. (Všimli jste si, že mají herci čisté nehty? Podle toho se ihned pozná, co čekat.) Nuda, otrava, ve výsledku vyhozené peníze.
Takže tudy cesta nevede: ´Staré mocnářství´ se nyní spojilo kvůli love story Marie Terezie. Láska ji potká na Nový rok, druhý díl pak ČT odvysílá o den později. Tři sta let po narození Marie Terezie vznikla na počest této panovnice doposud nejrozsáhlejší koprodukce, ve které Česká televize kdy figurovala, jak tvrdí ČT24. Čtyři koprodukční státy jsou zastoupeny mezi herci i tvůrci. Výpravný snímek se začal natáčet vloni na jaře, herci mluvili svou mateřštinou, pro verzi konkrétní země pak byli předabováni. Vznik kostýmního dramatu iniciovala původně Česká televize, která poté přizvala další koproducenty.
Rakousko-uherská monarchie zase pohromadě
„V tomto projektu se podařilo sdružit všechny ´rakousko-uherské‘ televize: rakouskou, maďarskou, slovenskou a českou, a myslím, že si to ten projekt zasloužil,“ poznamenal generální ředitel ČT Petr Dvořák a dodal, že spolupráce s evropskými televizemi na historických tématech bude prý pokračovat i letos. Například období třicetileté války připomene dokumentární cyklus Age of Iron, odhaleny budou utajované cesty císaře Josefa II. nebo některé z teorií astronoma Johannese Keplera. Hurá! Sice výsledek spojeného úsilí uvidíme až večer, již teď je jisté, že toto je cesta, kterou se musíme dát, chceme-li natáčet (opět; a to jsme bývali v oblasti filmu minimálně středoevropskou velmocí) snímky, jež se dají prodat ven, jež se mohou často reprízovat, jež se budou divákům líbit.
Scénář napsala Mirka Zlatníková, mimo jiné spoluautorka úspěšné komedie Teorie tygra, k níž napsala scénář. Dále má na kontě jeden díl z ceněného cyklu ČT Nevinné lži (Druhý dech) i celý, na naše poměry dost vyvedený seriál Dokonalý svět. Režie připadla Robertu Donhelmovi, Rakušanovi s rumunskými kořeny, který žije napůl v Hollywoodu, napůl ve Vídni. Jeho filmografii tvoří především televizní projekty, z menší části americké, více pak evropské, rakouské, italské… Chlubit se může i nominací na Oscara za dokument o petrohradské škole baletu.
Romantická a zábavná love story?
Historie si Marii Terezii pamatuje jako mocnou panovnici a reformátorku, školní dítka pak obvykle registrují i fakt, že povila 16 dětí (ne všechny se dožily dospělosti, těch bylo ´jen ´12, všechny ale kromě jedné dcery – ta založila klášter v Klagenfurtu - dobře provdala a oženila po všech evropských dvorech; její dcerou ostatně byla i nešťastná francouzská královna Marie Antoinetta). Synů měla pět, dcer 7Bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí císařovnou Svaté říše římské. Císařem byl 13. září 1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařskou manželkou. Marie Terezie nezůstala jen dcerou císaře a císařovnou, ale stala se i matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II…
Jediná žena na českém trůně zavedla povinnou školní docházku nebo číslování domů, scénář se ale soustředí na příběhy, které tomu všemu předcházely. „Rozhodla jsem se, že zpracuji období, než se z ní stala žena, kterou známe, tedy přísná, silná matka národů,“ podotýká Zlatníková. „Mohl by vzniknout temný a kritický portrét. Toto je ale romantická a zábavná love story,“ potvrdil režisér Robert Donhelm.
Úředním jazykem na place byla angličtina
Hlavní linkou příběhu je dětská láska a pozdější manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, které si Marie Terezii prosadila navzdory tomu, že její sňatek měl mít především politickou motivaci. „Neakceptovala tradici dvora a společnosti. Nenechávala se svázat pravidly světa mužů, jednala rychle a impulzivně a zaslepovala své mužské okolí neobvyklým přístupem k politice. Překonání překážek vyžaduje smělost a neobvyklý způsob myšlení, který měla. Milovala moc, protože přesně věděla, jaké to je být bezmocný,“ popisuje Marii Terezii její herecká představitelka, Rakušanka Marie-Luise Stockinger, která hraje od roku 2015 v prestižním vídeňském Burgtheatru.
Filmovým manželem rakouské herečky se stal Vojtěch Kotek. „František Štěpán byl živelný člověk a miloval život. Kvůli tomu, že byl upozaděný, si našel pro své ego jiné prostředí a začal se věnovat byznysu. Stal se jedním z nejbohatších lidí své doby a zaopatřil celou habsburskou dynastii až do jejího konce,“ popsal předobraz své role. „Podíleli se na tom Rakušané, Slováci, Češi a Maďaři, takže to bylo dost organizačně a jazykově náročné. Nakonec se rozhodlo, že každý herec bude mluvit ve svém rodném jazyce, takže já jsem v dialozích s Marií Terezií, kterou hrála Rakušanka, mluvil česky, ona mi odpovídala německy. Do toho přišel maďarský kolega a spustil šekemšvároš haróštároš. Nikdo jsme netušili, co ten druhý říká. Při normálním natáčení posloucháte partnera, reagujete na něj a jeho replika vás i logicky navede k tomu, co mu máte odpovědět. Tady to nešlo. Museli jsme si vždycky anglicky povědět, co a kdy si vlastně říkáme,“ popsal pro Novinky jazykový babylon Vojta Kotek.
Evidentně měli chuť být spolu…
A k osobě Františka Štěpána dodal: „Ona si ho vybrala a proti vůli otce i dvora prosadila. Bylo to prý šťastné manželství, v němž zplodili 16 dětí. Takže evidentně měli chuť být spolu. On působil na vídeňském dvoře trošku jako Marťan: žádný silný panovník ani vojevůdce, štítil se krve, neměl rád zbraně, miloval život, krásu, ženy. Jeho síla byla v něčem jiném. On třeba velmi miloval jejich děti, často si s nimi hrával, což se v té době nepatřilo. Na dvoře se očekával následník trůnu a jemu se zpočátku „dařily“ jen holky. Všichni byli zklamaní, on byl z nich nadšený. Nesměl zasahovat do politiky, a tak svoji energii nasměroval do byznysu. Zakládal manufaktury. Byl nesmírně úspěšný a vydělal neskutečné peníze, ze kterých žila rakouská dynastie až do svého konce. Po jeho smrti Marie Terezie z hluboké lásky k němu už nikdy nesvlékla černý šat.“
Druhý díl sleduje Marii Terezii po usednutí na trůn a její velkou vladařskou zkoušku: válku o rakouské dědictví, které ovlivnily i její manželství. Tvůrci zdůrazňují, že filmový příběh není životopisem známé panovnice. „Pokusil jsem se ignorovat historickou přesnost. Nemyslím, že je pravda ukryta v učebnicích. (…) Pokud se jedná o drama, mohou se skutečnosti trochu upravovat,“ řekl k tomu režisér Robert Dornhelm.
Na ničem se nešetřilo
Ve dvoudílném snímku o habsburském dvoře se na ničem nešetřilo, poznamenal Blesk.cz. Náklady se rozdělovaly do rozpočtů hned čtyř televizí – kromě české také slovenské, maďarské a rakouské. Obuv se šila na míru ve Španělsku, některé vzácné látky se dovážely přímo z Benátek. Dohromady se využilo neuvěřitelných 2500 kostýmů a 500 paruk. Podle zjištění Blesku přitom představitelé hlavních postav – Marie-Luise Stockinger v roli císařovny Marie Terezie a Vojta Kotek coby její manžel František I. Štěpán Lotrinský – nenosili na hlavách běžnou „syntetiku“, ale pravé „buvolky“ jako na skutečném císařském dvoře ve Vídni.
„V době Marie Terezie se paruky vyráběly stejně – z dlouhých chlupů z ocasů starých buvolů. Dnes se dovážejí z Mongolska,“ prozradila maskérka Jiřina Pahlerová s tím, že u hlavních rolí se dodržoval stejný materiál. Ale „buvolka“ je velmi drahá, zpracování a bělení je složité a zdlouhavé. Takže na epizodní role a komparz použili kanekalon neboli syntetický materiál, který se velmi podobá pravým vlasům. Jedna taková „buvolka“ podle zákulisních informací může přijít na 15 či 20 tisíc korun – podle Blesk.cz.
Kostýmy i paruky byly hrozně těžké
Jenže filmový František Štěpán ani Marie Terezie si sešněrované tělo ani závaží na svých hlavách moc nepochvalovali. Zvlášť když se teploty během natáčení šplhaly až na 35 stupňů Celsia. Rakouská herečka přiznala, že se při poslední scéně dokonce rozbrečela, napsal Blesk a získal i vyjádření Zuzany Stivínové, která hrála matku Marie Terezie. „Kostýmy a obzvlášť paruky byly strašně těžké. Milovala jsem, když se točilo a v tu chvíli člověk zapomněl na tu bolest. Když se nenatáčelo, tak jsme si nemohli odpočinout, v paruce si člověk nelehne a byly napevno,“ řekla herečka Blesku. „Občas jsem také prosila, aby mi korzet uvolnili, nedalo se v tom pořádně dýchat, ani hýbat a měla jsem úplnou paniku. Večer nás maskéři masírovali, protože ty hlavy byly úplně zmačkané a unavené,“ dodala Stivínová. Tak snad to utrpení na place přineslo ovoce!
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na redakce@krajskelisty.cz.
Vložil: Anička Vančová