Vilém Famm: Na českou obrazovku navraťme slovenské pondělky. Vaše dopisy

Foto: Se svolením Filmového studia Barrandov

Popisek: Cestou ke krematoriu, kde čekáme žeh kultury malých národů. Snímek z filmu Spalovač mrtvol

Jak jsme na tom s poznáváním kultury okolních států? Evropy? Asie? Jižní Ameriky, Afriky případně i Austrálie? Prachbídně. Takřka monopol na kulturu si vzali Američané. A některým lidem takový monopol vadí. Mezi ně patří i Vilém Famm.

„Česká roztržka se Slovenskem a přání pana redaktora Štěpána Chába moci sledovat vietnamský film ve mně evokoval následující, protože já si například nemohu vzpomenout, že by mi něco utkvělo v paměti z řecké tvorby,“ napsal Vilém Famm.

„ČT má přece stanici ČT art, tak co jí brání na obrazovku znovu navrátit slovenské pondělky. Politici ať si říkají co chtějí, ale my užijme zdravého rozumu. Slovenské televizní pondělky byly zcela jistě přínosem pro oba naše národy, proč se k dobré myšlence nenavrátit?

Sobotu a neděli věnujme naší tvorbě. ČT art se může stát průkopníkem tím, že úterý a středu věnuje tvorbě ze zemí EU. Čtvrtek a pátek pak bude patřit zbytku světa, tak se nespokojený pan Štěpán Cháb může dočkat nějakého svého vietnamského filmu.

Svět obsahuje 193 států OSN a Vatikán, dále jsou to území se spornou otázkou suverenity.

Tak si to nyní zrekapitulujme.

ČT art v pondělí Slovenské pondělky, úterý a středa 25 států EU (bez České a Slovenské republiky), čtvrtek a pátek 166 států OSN a Vatikánu (popřípadě i sporných území, ale bez států EU), sobota a neděle věnovaná naší tvorbě.

Tohle není jen na ČT, ale i na nás. Slibuji, že se svým návrhem prostřednictvím e-mailu budu informovat naši televizi. A vy? Též hovořte, pište našim politikům zda to, co jsem zde předestřel, též chcete. Naše vůle bude prosazena a tím i dobrá myšlenka. Slovensko si zaslouží naše nadstandardní vztahy. Vy, co mne znáte, si můžete říct - tomu se to mluví, je moravský Slovák (po mamce Valach), manželka díky své mamce má polovinu své rodiny ve slovenské Skalici.

Ano, mám rád slovenskou písničku a ne jenom tu lidovou. Žbirka, Gombitová, Ráž, Laiferová, Krajíček, Kolínská, Vrtichová, Duchoň, Dočolomanský atd.

Písně nám přinášejí dobrou pohodu a to je stav, který potřebujeme. Tak pro to i něco udělejme. Navraťme slovenské pondělky, ať naše děti opět více uslyší naši bratrskou řeč.

Chceme silnou a bezpečnou Evropu, tak ji budujme i kulturně. Je přímo naší povinností poznat ty, s kterými jsme ve spolku zvaném EU. Je přímo ostuda, že je nám to jedno. Tím, že otevřeme okno dokořán pro EU, bude zcela jistě na úkor dnešní americké tvorby, ale nebojte se, o nic milí diváci nepřijdete, komerční televize vás budou nadále plnými doušky jejich tvorbou zásobovat.

ČT má jedinečnou možnost ukázat, že slovo mír lze naplňovat i touhle činností. Tak, jak budeme poznávat své sousedy, bychom měli poznávat tvorbu celého světa.

Nechme znít slova. Tam, kde zní písně, tam mlčí zbraně. Poznávejme svět, tím poznáváme sami sebe. Chceme být světoví, nyní ta možnost stojí před námi a na nás je, zda ji dokážeme uchopit za pačesy a plně využít. V televizi v její tvorbě mnozí z vás zahlédnou něco nového a pro ně přínosného, čeho pak mohou využít i pro sebe či své blízké.

Mnozí z nás žehrají na práci ČT. Přicházím tak s návrhem, jak jejich obsah naplnit pro diváka ne na 100, ale na 111 %. Pro diváka se může rozprostřít celý svět. Divák může být informován kolik států z EU již bylo navštíveno a kolik zemí světa již zhlédl. Může se tak vlastně vytvořit mapa světa, která svojí barvou nám sama sdělí, kdeže jsme už byli. Rovněž tak mapa EU nám ukáže, jak na tom jsme. Jistě, návštěva jednotlivé země nemusí mít nutně tu správnou vypovídající kvalitu informování, ale nakonec to bude též divák, který věci posoudí. Je pravdou, že pokud neznám tvorbu Vietnamu, stěží ji mohu posuzovat, ale jak mám nyní posuzovat něco, co vůbec neznám?

Za jeden rok provozu poznáme trochu tvorbu EU, ale stěží tvorbu celého světa. Přesto a právě proto bych uvítal, pokud by ČT art na tuhle koncepci přikývl a plně a ze všech sil se jí věnoval, neboť tohle je práce i pro mír. V tomhle směru bychom tedy neměli věci opomíjet, ale je rozvíjet. Poznám- li dobře svého souseda či někoho vzdáleného, je to jen ku prospěchu věci. Nezbývá jen říct, že ke kultuře patří i poezie. Tahle tvorba by si též zasloužila návrat na televizní obrazovky. Večerní chvilka poezie nemusí nutně představovat jen naše básníky a my si zasloužíme být pohlazeni po naší křehké duši.

Pak se též stane, že nám bude dáno poznat nejenom vietnamskou tvorbu, ale i tu řeckou.

Otevřeme ČT art více světu na 111 %,“ napsal Vilém Famm.

Psali jsme

Džihád proti kulturnímu imperialismu. Komentář Štěpána Chába

Vložil: Štěpán Cháb