Jako magnet na muže a skandály ovládla nejen celou Prahu. Na její premiéru přijel dokonce i Franz Lehár. Tajnosti slavných
22.06.2022
Foto: Se svolením Martina Schneibergová, Radio Prague International
Popisek: Slavná operetní subreta a tanečnice Marie Zieglerová
FOTO Na pražskou hvězdu neměl ani Hollywood. Krásná, suverénní a paličatá královna skandálů okouzlila i Spojené státy a kariéru ukončila osmi vyprodanými koncerty v Lucerně. Tenhle rekord neměl nikdo šanci překonat.
Pro umění se prostě už narodila, uměla být stejně dokonalou elegantní dámou jako temperamentní holkou z periferie. Legendární Marie Zieglerová si jako první žena v Čechách pořídila automobil, s nímž budila rozruch v pražských ulicích. Byla krásná a temperamentní, takže jí muži padali k nohám stejně jako se slétají včely na med. Traduje se, jak po jednom představení dokonce mladíci vypřáhli z jejího kočáru koně, zapřáhli se místo nich a vozili ji po městě. Perfektně zazpívala operní árie stejně jako operetu či kabaretní kuplety, mistrně ale zvládala i drama. Publikum ji zbožňovalo, říkalo jí důvěrně Mařenka nebo prostě Zieglerka. Zkrátka hvězda se vším všudy, manýry i skandály.
Marie Zieglerová v době, kdy jejím hlavním oborem byl ještě balet; foto se svolením Národní muzeum - Ateliér J. Faix, Praha
Za vším hledej ševce
Narodila se 7. února 1881 na pražských Vinohradech jako osmé dítě ševcovského mistra, mnohem víc než tradiční řemeslo ale rodinu ovládala láska k umění a divadlu. Její otec hrál na křídlovku, bratři na housle a sestry tančily. Nejslavnější Adéla, provdaná Srnová, byla dokonce v letech 1885 až 1900 sólistkou Národního divadla. Do uznávané baletní školy jejího kolegy, tanečníka Augustina Bergera, začala Mařenka chodit ve čtyřech letech a první herecké krůčky udělala s vinohradskými ochotníky. Už v roce 1989 ji Berger přivedl na jeviště Národního divadla jako talentovanou představitelku dětských rolí. Zpívat se učila v slavné Pivodově pěvecké škole, operetní árie později studovala s dirigentem Národního divadla Mořicem Stanislavem Angerem. V pouhých patnácti letech vystoupila na schodišti před portálem vinohradského kostela svaté Ludmily před tisícovkou účastníků slavnosti svěcení cechovního praporu vinohradských obuvníků.
Manžel nedostal šanci
Jako herečka a operetní zpěvačka začala vystupovat v roce 1898 ve Výstavním divadle Uranie a půvabný zjev, ušlechtilý pěvecký projev a temperament jí brzy získaly velkou popularitu u publika. O rok později se přesunula do Plzně, další sezónu působila v Brně a od roku 1901 se stala členkou souboru Švandovy smíchovské Arény a začala hostovat v Národním divadle. Současně ale také jezdila po českých městech s divadelní společností Jozy Tuttra a vystupovala s kruhem dekadentů, sdružených kolem novináře a básníka Stanislava Kostky Neumanna. Dne 23. července 1901 se poprvé provdala za krejčovského mistra Antonína Kříže, o jedenáct let starší, usedlý řemeslník ale neměl šanci stačit zběsilému životnímu tempu temperamentní partnerky. Brzy si začali žít každý ppo svém, a nakonec bylo manželství v roce 1909 po dohodě dobrovolně rozvedeno. To ale ppředbíhám.
Zbožňovaná Mařenka v roce 1903; archiv Adiny Janovské, foto Ateliér J. Faix, Praha
Vášnivý ctitel
Mařenka sklízela jeden úspěch za druhým, dokonce dostala nabídku angažmá na slavné vídeňské operní scéně Theater an der Wien. Opustit Prahu se jí ale nechtělo a odmítla. Nakonec se ale vydala mnohem dál. Způsobil to obrovský skandál, na kterém by si současný bulvár pořádně smlsnul. Tenkrát naštěstí ještě neexistoval, přesto se drama ze zákulisí dostalo až na stránky novin. Jedním z jejích vášnivých ctitelů se totiž stal i Otto Karel, syn polního maršála Alfreda Windischgrätze, který nechvalně proslul potlačením českého povstání v roce 1848. Vyhlášený světák proslul svými návštěvami podniků nevalné pověsti a jeho pozornosti neunikla ani hvězda operetních scén. Do Mařenčiny šatny putovaly obrovské kytice i drobné dárky, nakolik byl ale jejich vztah opravdu důvěrný, o tom můžeme jen spekulovat.
Zlomyslná náhoda
Souhra nešťastných událostí zaúřadovala v jejím životě v říjnu 1905, kdy během představení utrpěla vážný úraz a musela být převezena do nemocnice. V týž den ale jistý žárlivý mecenáš postřelil jednu ze sboristek Německého divadla. Fantazie se rozjela na plné obrátky a vzápětí vyšla v pražských novinách Volné slovo zpráva, že kněžna Windischgrätzová přistihla svého manžela s Mařenkou inflagranti a ze žárlivosti ji postřelila. Spekulaci, nepodloženou fakty, okamžitě převzal zahraniční tisk a vídeňská diplomacie měla plné ruce práce, aby informaci dementovala. A pak že před sto lety ještě neexistoval bulvár! Mařenčin úraz si vyžádal devítiměsíční léčení, a poté naštěstí dostala nabídku, která se neodmítá.
(Pokračování v pátek 24. června)
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Otomar Dvořák: Utajené hrady a zámky, Národní divadlo, FDB, Literární web: Aféra, na kterou se nezapomíná)
Vložil: Adina Janovská