Tokamak ITER opět ve svém vývoji pokročil. Fammovo pozdní odpoledne
komentář
25.03.2025
Foto: Wikimedia Commons By Oak Ridge National Laboratory - ITER Site, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74249979
Popisek: Tokamak ITER ve Francii. Dnes se tokamaky považují za jednu z nejnadějnějších cest k realizaci řízené jaderné fúze, která by mohla sloužit jako zdroj neomezeného množství energie.
Rád sleduji vývoj tokamaku ITER. Nedávno to byl úspěch čínský, nyní francouzský. Nu a na ten francouzský mne nyní upozornil syn. Též mě zásobuje odbornou literaturou. Před asi půlrokem mi přinesl knihu od F. A. Hayeka - Právo, zákonodárství a svoboda. Jedná se o nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie.
Přečetl jsem doposud jen pár stran. Na takovou literaturu musím mít zkrátka tu správnou chuť. Snad nyní konečně nastává správný čas strávit 556 stran textu. Musím si totiž dělat poznámky, protože na svou paměť se nemohu zase tak plně spolehnout. Mé zaznamenání je celkem jednoduše účinné. Poznačím si číslo stránky spolu s myšlenkou, ke které se tak mohu lehce vrátit.
Při prosazování Green Dealu jsem se nějaký čas domníval, že jeho myšlenkoví vůdci vycházejí z již brzkého, přímo bezbřehého množství elektrické energie, které nám přinese zvládnutí termonukleární reakce a pak tedy budeme moci úspěšně chránit přírodu. Pravda taková není.
Nepamatuji si kdy jsem poprvé zhlédl film „Vzpomínky na budoucnost“ (1970), kterou nám předestřel Erich Anton Paul von Daniken. Zde byla pro mne poprvé účinně prezentována myšlenka zvládnutí jaderné fúze.
Uplynulo víc než 50 let a to co jsme tenkrát považovali za téměř hotové, ukončeno ještě není. Až nyní se daří prostřednictvím tokamaku ITER víc a víc spoutávat termonukleární reakci.
V současných jaderných elektrárnách se atomy štěpí, v tokamaku slučují při teplotě 150 milionů stupňů Celsia. Tohle se odehrává ve vytvořeném magnetickém poli zčásti elektrickými proudy v magnetických cívkách tokamaku a zčásti proudy tekoucími samotným plazmatem a proto je velmi dynamické. Plazma vzájemně integruje s magnetickým polem tokamaku a lokálně jej mění. Změny magnetického pole přitom odrážejí vlastnosti plazmatu.
Tak a celá věc je poněkud jasnější. Nevytváří se magnetické pole, které vše „drží“, ale na pole má vliv samotná probíhající termonukleární reakce. Vše je tedy daleko složitější, jak by se na první pohled zdálo. Za těchto podmínek držet účinné magnetické pole není snadné.
V tomhle směru donedávna vedla Čína. Nyní přišel úspěch z Francie. Dokázali udržet jadernou fúzi celých 22 minut. Tím překonali rekord Číny o 25 %. Tohle je zpráva Francouzské komise pro atomovou energii (CEA) z 18. 2. 2025.
Experiment využil 2 MW topného výkonu k udržení plazmy při teplotách 50 milionů stupňů Celsia.
Je zde tedy opět úspěch, ale dá se říci, že do cíle máme stále daleko. Jak daleko, by nám měli říci sami vědci. Nemyslím si však, že znají odpověď.
SMARTmamia 9. 3. 2025 přinesl zprávu, že Čína se zbavuje závislosti na uhlí. Staví obří jadernou elektrárnu, ročně vyrobí až 52 Twh.
Myslíte si snad, že by Číňané stavěli klasickou atomovou elektrárnu, kdyby tokamak ITER byl vyřešen? Jeho provoz je stále v nedohlednu. Není tedy ani nutné budovat nové, velké rozvody pro budoucí kvanta elektřiny. Pokud ten nebude, byla by i tahle práce jen mrháním prostředků.
Vědci celá léta studují slunce. Porovnávají, hledají, znají jak pracují atomové elektrárny, či tokamak ITER. Přijít na řešení není jednoduché. Ten, kdo tenhle problém vyřeší, dá lidstvu tolik potřebnou energii. Mám jen strach z lidské touze po penězích, které mohou zase vést k růstu lidské populace.
Čeho jsme byli dříve svědky? Mnozí z nás si pamatují zkušenost rodičů jaká byla úroda pšenice z hektaru za I. republiky a můžeme ji porovnat s dneškem i bez statistiky. Větší výnosy nakonec vedly zase jen k většímu množství obyvatel. Je zkrátka víc člověka rozumného a to do takové míry, která nakonec povede k malé změně jeho dnes již nepravdivého názvu a to z člověka rozumného na člověka nerozumného. Už ne homo sapiens, ale homo stultus. Tak se totiž mnohdy chováme, jednáme, jsme.
Úspěšný tokamak ITER je tak naší nadějí i pro ochranu přírody.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem.
Zemi na 111 % prospěje návrat k 1 miliardě obyvatel.
Reakce Štěpána Chába
Och, opět se s panem Fammem zaklesneme v souboji o přemnoženém lidstvu. Ale je dobře, že to vzal přes tokamak, tedy přes naději.
Nedávno jsem seděl se synáčkem před domem, chytali jsme vitamin D ze sluníčka a mluvili o naději. O velkohubém plánu Američanů dobýt do několika málo let Mars. Přistát tam s posádkou. Povyprávěl jsem mu i o Stephenu Hawkingovi a jeho přesvědčení, že lidstvo se musí stát multiplanetární. Podle Hawkinga musí lidstvo osídlit další planetu. A tak jsme se synem při lovení vitaminu D snili o vesmírném výtahu, o technologickém skoku kupředu, o tom, že si zavoláme z jedné planety na druhou.
Povídal jsem mu i o tom, že onen páně Fammův homo stultus (člověk hloupý) teď skutečně nabírá vrchu. Oznámil, že dá jeden bilion euro na rakety. Ale ne na rakety do vesmíru, ne do snahy, aby se lidstvo stalo multiplanetární, ale na rakety vojenské, vražedné, dehumanizační, které mají homo stultus dovést ke zkáze.
Přiznávám, že za cílem dobýt Mars a osídlit ho bych se sjednotil s radostí. S radostí bych pro to i chudnul. Ale bolí mě, že homo politicus stultus mě nutí, abych se sjednotil a zchudnul jen proto, abychom mohli vraždit jiné homo stultus.
Já chci trpět pro naději, ne pro beznaděj. Trpět pro beznaděj mi nedává smysl.
A tak vyvíjejme tokamak, dobývejme Mars a přestaňme být homo stultus. A s druhou planetou, s tou bychom se mohli přemnožovat do aleluja... dokud by se planeta Země nedostala do války s planetou Mars, samozřejmě, protože homo stultus rád válčí, rád se vraždí.
|

Vložil: Vilém Famm